Den D v DD

Další povídková ukázka je opět z prostředí důchodců. Jedná s o ukázku z povídkové sbírky "rychlé pípy".

Bylo kolem poledne a sestřička nám donesla oběd a dvoukolák s léky, jak už to v našem domově důchodců "U Kaňoura" bývá. Plechové talíře položila na náš společný stůl, léky od oka rozdělila na přibližně stejně veliké haldy k našim postelím a odešla z našeho pokoje.

Ačkoliv jsme vystartovali směrem ke stolu, jak nejrychleji jen můžeme, až se za námi skoro prášilo, přec nás opět předběhli ti nový mladíci, jenž jsou zde od pondělka na civilní službě. Vtrhli nám do pokoje a ukradli všechny naše porce, aby je mohli zase prodat jako krmivo do prasečáku. To nás samo sebou dopálilo. Nejvíce nepříčetný však byl Rychlonožka, jenž po vyčerpávajícím sprintu za potravou začal zuřivostí točit holí a to takovým kmitočtem, že se lehce nadnesl jak vrtulník. ,,Jdu to říci sestřičce Jitce..", zamumlal Rychlonožka, poté co opět přistál, a vyrazil na chodbu. Když se Rychlonožka po neúspěšné misi vrátil opět mezi nás, jelikož na cestě po dlouhé chodbě zapomněl svůj důvod výběhu a tak si alespoň z principu na chvíli usadil na záchod a tlačil, přišel s novým návrhem jak řešit náš problém Standa. Standa byl nekorunovaný šéf celého našeho pokoje a to nejen proto, že jako jediný z nás dokáže udržet stolici a to klidně jen v jedné ruce. ,,Správný chlapy, jako my, nechodí žalovat a prosit ženský o pomoc, ale správný chlapy si poraděj sami!", prohlásil Standa a pro Rychlonožku celý projev zopakoval, jelikož si předtím měnil baterky v naslouchátku. Mě osobně nejvíce zaujala ta část, že jsme správný chlapy, jelikož jsem již od svých devadesátých narozenin o svém mužství mírně pochyboval. Standův nápad, ačkoliv jsme ho prakticky nechápali, jsme přijali s nadšením. Tleskot se dokonce ozval i z postele hned u dveří, kde leželo bezvládné tělo již celé týdny a všichni jsme ho považovali za mrtvého, jehož kremaci oddalovalo jen vyndání kovových kloubů a litinové páteře. Uvítali jsme tedy našeho kamaráda Toníka, zvaného Robocop, zpět mezi sebe a hromadně domluvili plán domobrany.

Den D odplaty byl bez váhání určen na zítřek. O efektivnosti jsme byli bez pochyby přesvědčeny, jelikož nás bylo více než nepřátel a naše životní zkušenosti byly oproti mladíkům až šestinásobné.

Bylo kolem poledne a sestřička nám dovezla oběd a dvoukolák s léky. Mezitím, co rozdělovala prášky, my dokončovali nenápadně přípravy na budoucí souboj. Robocop si odšrouboval svou teleskopickou nožní protézu, Rychlonožka si brousil zuby na protéze, já vehementně plnil kapesník soplama a Standa nabíjel ranní stolici do speciálně upraveného samostřílu ukrytého pod postelí. Sestřička odešla a napětí se vyhrotilo až do krajního bodu. Každý z nás mlčky pozoroval dveře a dychtivě čekal na útok.

Klika cvakla a dveře se rozlétli a s tím okamžikem se rozlétli i naše salvy munice. Jaké pak ale bylo překvapení, když jsme z hromady vyhrabali naší sestřičku Jitku, která se ještě vracela pro zapomenutý dvoukolák. Ležela tam bezmocně na zemi, pokryta nánosem našeho střeliva, protézu zakousnutou v uchu a přes obličej mokrý hadr ze záchodu. Bylo nám jí líto. Bylo nám líto i nás samotných, jelikož jsme dostali zvláštní úkoly v uklízení a mytí nádobí, prý pro nadbytek tělesné aktivity a dětinské nápady, načež Robocop padl na zem a opět umřel.

Uklízecí práce s sebou nesly i větší informační přehled, načež jsme zjistili, že mladíci z civilní služby byli přeřazeny do márnice, jelikož dotírali na uklízečky, aby provozovali za peníze po našem domově důchodců erotické masáže.

Za měsíc nám byly nucené práce odpuštěny z důvodu zjištění, že jsme ještě v pubertě a že z blbých nápadů časem vyspějeme, jak konstatoval psycholog.

Autor: PK Vydáno: 29.9.2009 9:17 Přečteno: 206x

Komentáře

Jméno
Předmět
Kontrola
Text

---

Nebyly přidány žádné komentáře.