Dej mi ještě šanci, lásko

Tato povídka patří mezi první deset dílek, které byly sepsány a vytištěny. Jedná se jakous formu dopisu, která uzavírala první spis povídek.

Celou tu dobu na tebe stále myslím. Již mnohokrát jsem se pokusil zapomenout, abych netrápil své srdce, ale to prostě nejde. Stále se mi v myšlenkách vybavuje tvůj milý úsměv, krásné modré oči, jak dvě perly vloženy do nejhezčího obrazu na světě. Tak rád bych hladil tvé hebké, voňavé vlasy, nebo pozoroval při chůzi tvé zvolna našlapující nohy, celou tu dokonalou souhru všech svalů na tvém nádherném těle. Každou noc, když usínám, sním o tom, jak mi svým hláskem šeptáš do ucha své okouzlující věty. Doufám, že ani tys na mě nezapomněla, proto prosím tě, lásko, dej mi ještě šanci.

Vzpomínám si jako by to bylo včera, když jsme se poprvé potkali, lépe řečeno srazili. S odstupem času připouštím, že jsi měla přednost zprava a navíc jsi jela po hlavní, ale v té době mi to nedošlo, jelikož jsem byl opilý. Asi chápu, že jsi byla naštvaná, když jsem tě za to pokutoval, nutil uhradit škodu a navíc nechal zavřít do vězení. Ale pochop, že já, šéf místní policie, nenechám vinu na sobě. V očích ti byla vidět nejistota, když jsem tě posléze místo do cely vzal k sobě domu, aby sis trest odpracovala. Teď již chápu, že tě to každodenní uklízení, vaření, praní, vytírání, opravování a ostatní práce nebavili. Chápu i to, že ti vadilo moje šmírování, popřípadě filmování, když ses sprchovala. Určitě jsi poznala ten zlom, když jsem se do tebe zamiloval. Jezdili jsme spolu na výlety do přírody. Je pravda, že jsi byla zpočátku svázaná v přívěsu, ale posléze jsem tě bral i k sobě do auta, do kufru. Omlouvám se ti za to, že jsem tě nutil koupat nahou a nadrženě pozoroval tvé tělo. Pamatuješ jak jednou v lednu ses dostala pod led mimo díry, co sis vykopala a já ti tenkrát zachraňoval život? Uznávám, že ta rána krumpáčem byla přehnaná, ale za ten úraz jsem ti připravil přece krásný romantický odpoledne. Vybavuješ si tu naši společnou večeři při svíčkách? Kdybych mohl vrátit čas, už bych na tobě nešetřil a ty svíčky i zapálil. Nikdy v životě nezapomenu, když jsi dojedla svůj chleba s máslem, jak jsem tě začal něžně svádět. Chápu, že se ti asi nelíbilo, když jsem tě při tom přivázal k posteli a dal roubík do pusy. Byla jsi tak rozpálená, že jsem tě z dobré vůle zakopal po zbytek noci do sněhu. Kdo však mohl tenkrát vědět, že bude taková chumelenice a já tě budu hledat celé tři dny? Ale i tento skutek jsem si přeci odčinil, když jsem tě odvázal od tvé boudy a tys měla na celý den volný výběh po celé zahradě. Přiznávám, že nebylo fér do plotu pouštět tak vysoké napětí. Když nebudu počítat ten týden, cos byla v bezvědomí, i ty musíš uznat, že jsi se mnou měla pestrý život.

Dodnes jsem nepochopil, proč jsi mě tedy, když jsem byl ve službě a spal, šla udat. Věřím, že je ti to nyní líto a chtěla bys to vzít zpět. Ačkoliv vím, že jsi již vdaná za to vlivný politický zvíře, které prachsprostě zneužívá svého postavení a ze mě udělalo z mé funkce absolutního žebráka z ulice, stále doufám, že se vrátíš. Dírou v plotě jsem viděl ten váš barák, bazén i auta, ale pochop, že peníze a moc nejsou všechno. Opravdové city se totiž nedají zaplatit. No tak prosím tě, dej mi ještě šanci, lásko.

Před několika léty jsem psal také povídky, jenž některé byly otištěny v humoristickém časopise Trnky-Brnky. Zde na webu jsem vystavil 15 ukázek, které si můžete přečíst a vyjádřit se k nim. V případě, že Vás povídky zaujaly, připravil jsem soubor všech povídek v tištěné verzi, či digitálně v pdf.

povídky pište s Járou povídka Kat Anketa souhrnná kniha povídek