
	\| hlavní strana \| kontakt \| o autorovi \|

články

fotoblog

prodej fotografií

další tvorba

náhodný obrázek

náhodná anketa

Odkud berete fotografie pro svůj web?
Máte vlastní web či blog, kam píšete své názory a postřehy? Přispíváte na některé stránky? A odkud berete obrázky a grafiku právě pro weby? Kupujete, kradete, či používáte vlastní?
všechny ankety>>

Náhodný citát

Opravdová fotografie nepotřebuje vysvětlení a také nemůže být popsána slovy.
Ansel Adams

Co lze prodávat?

Často se omýlá věta, že prodávat lze jen fotografie, na které máte autorské právo. Zní to celkem jednoduše a logicky. Ale jak je to s legislativou doopravdy? Lze prodávat prodávat pro komerční použití fotografie obrazů v galérii, soch či staveb? Za porušení autorství zpravidla odpovídá fotograf, proto je dobré, abyste měli v tomto ohledu jasno.

© Photographer: 1795443ontinc | Agency: Dreamstime.com

fotografování lidí
U zobrazení osob na snímcích je předpokladem písemný souhlas fotografované osoby, tzv model release. Výjimkou jsou fotografie z konzertů, sportovních zápasů a podobně. Celé této problematice se budeme věnovat někdy později.

architektura a stavby
Fotografie hradů a zámků, či ostatních historických památek, jsou povoleny, jelikož jejich autoři jsou povětšinou po smrti, tudíž žaloba z jejich strany nehrozí. Jsou samozřejmě výjimky, které fotit je zakázáno; na tuto skutečnost budete upozorněni (výstražná tabule, osobní domluva apod.).
Pozor ale na kombinaci historické památky s novodobým prvkem. Pro konkrétní příklad uvedu, že fotografie nasvícené Eiffelovy věže pořízené v noci podléhají autorskému zákonu. Nasvětlení věže je totiž autorským dílem, a jako takové podléhá svolení autora osvětlení. Prodejem či publikováním nočního snímku věže si tedy můžete zadělat na pěkné problémy. A uvedený příklad není zdaleka jediný. Například jsou zakázány prodávat fotky Atomia (ani fotky kde by Atomium bylo v pozadi). Dokonce se údajně nesmi ani vystavovat na internetu.

sochy a jiná umělecká díla
Pro vyfocení a následný prodej fotografie obrazu či jiné fotky je zapotřebí souhlas autora. Ale co například sochy na náměstích, či v parcích? V odstavci níže, věnovaném legislativě, je citace zákona, ze které vyplývá, že pokud je např. socha umístěna na daném místě trvale, nevztahuje se na ni autorský zákon. Jiný případ jsou dočasně vystavené sochy např. na pěších zónách. Zde se jedná již o autorské dílo některého sochaře.

značky a loga
Co třeba fotka londýnského metra? Je-li na fotce čitelné logo a je prodávána bez souhlasu společnosti, jedná se opět o porušení autorského zákona. A platí to pro veškeré loga.

příroda
Asi vám to přijde vše zamotané a můžete si myslet, že alpské vrcholky, Niagarské vodopády či šumavské lesy jsou vlastně také něčí výtvor a že může být problém s prodejem jejich snímků. I přes vaši případnou pobožnost zde problém autorského zákona odpadá. Jiný příklad jsou samosebou různé soukromé botanické zahrádky, na kterých denně pracuje a opečovává konkrétní majitel, tedy autor.

co na to zákony?
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění. --§33 (1), Autorký zákon
Jak bylo napsáno výše, příklad sochy či kašny na náměstí je zcela legální.

© Photographer: Meduzzu | Agency: Dreamstime.com

nyní trochu sporná věta z autorského zákona:
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku. (Autorský zákon, §38c) Jak vidíte, tato část popírá mnou většinu zde popsané logiky, jelikož by se dala vysvětlit, že příklad snímku, kde zachytíme milenecký pár v metru a na fotce bude čitelné logo, by neporušoval zákon. Podobných příkladů by se dala vyjmenovat celá škála a je na citu fotografa (popř. majitele autorského práva), jak situaci zváží.

Závěrem tedy lze jen říci, že příklady jsou od sebe dosti odlišné, tudíž záleží na individuálním řešení každého případného problému. Rozdíl je dokonce i v účelu použití fotografie. Asi jsem ze začátku lehce postrašil s příkladem nasvícené Eifelovy věže. To, že nemáte souhlas autora nasvícení, ještě neznamená, že fotku nemůžete prodat. Můžete, ale užít ji lze například pro reportážní účely, tj. když píšete přímo o dané věci článek. Což je případ časopisů. Nelze je však užít na pohled či kalendář.