A poslední přidaná ukázky z povídkové tvorby je opět vzpomínkou na studijní léta a život na studentských kolejích. Inu, byly to krásné časy…

První z povídek psaných formou obecní kroniky (názvem) smyšlené obce Husopšouky.

Inspiraci pro tuto povídku ani nemusím zdůrazňovat, jelikož je to z děje zřejmé. Byly to pohádky. A nejedná se o jen tak ledajaký pohádkový příběh, jelikož svou roli zde mají všechny mé oblíbené pohádkové celebrity.

Muž má prý od přírody vrozenou touhu lovit. Když zří kořist v podobě ženy, instinkt mu káže dobývat… aneb krátká povídka o dobývání ženského srdce.

Další příspěvek povídky sloužící jako ukázka souhrnné knihy tentokráte o úspěšné schůzce na inzerát. Motto: protiklady se přitahují..

Tato povídka se neobjevila ani v jedné ze dvou doposud vydaných minisbírek, jelikož se jedná o jednu z poslední z písemné tvorby, která se ocitla téměř jako poslední v souhrnné knize povídek. Je to sice už pár let, co byla napsána, ale čtenářů doposud moc neměla. 

U této povídky, přiznávám, jsou smyšlené jména. Pouze jména! Příběh je až trapně založen na skutečnosti, dokonce kvůli hrozící neúnosnosti délky povídky z velké části ořezán. Tímto zdravím mé kamarády z Brněnských kolejí.. (však oni ví koho ))

Tak opět po týdnu přidávám další ukázku z mé povídkové tvorby, tentokráte lehce dokumentárního typu z nejmenovaného sídliště.

Další povídková ukázka je opět z prostředí důchodců. Věřte, nevěřte, ale určitá inspirace životem je i v této povídce.

A je tu další povídka na ukázku, tentokráte z z důchodcovského prostředí a kupodivu opět inspirovaná skutečným příběhem.

velkou inspirací v psaní povídek bylo studium. Jako důkaz, že škola nebyla úplně nudná a nezáživná přidávám první ukázku ze školního prostředí.

Tato povídka patří mezi první deset dílek, které byly sepsány a vytištěny. Jedná se jakous formu dopisu, která uzavírala první spis povídek.